Citrónová holka

Vitěslav Vávra

CPřihodilo se to jednou v neděliAm 
v CGrandu jsme ji smutnou sedět viděli.
Kluci měli kecy já je nevnímal,
ona byla sama nikde její král.
S řádkou trablů jsem se tehdy potýkal,
snad jí o nich nikdo nikdy neříkal.
Nebylo mi tehdy vůbec do zpěvu,
však náhle jsem byl zcela blízko objevu.
AmŽe chci jí mít, já Fchci ji mítAm 
Ftu smutnou holCku s citróFnovou šáClou. G 
Pak jsem někam odjel na pár dlouhých dní,
marné však to bylo táhlo mě to k ní.
Hlodala mě stále stejná obava,
jestli tuhle šanci právě nevzdává.
I když nepatřil mi ani její stín,
nepřiznal bychnikdy, že k ní nepatřím.
Čím dál méně bývalo mi do zpěvu,
vrátil jsem se k místu svého objevu.
Chtěl jsem s ní být, já chtěl s ní být,
s tou smutnou holkou s citrónovou šálou.
Hledal jsem ji ve všech městských uličkách,
hledal jsem ji po bytech i na cestách,
propadla se někam jako v pohádce,
kvůli ní jsem chtěl i horu pokácet.
Až na jednom malém tichém nádraží,
spatřil jsem jak lokálka ji přiváží.
Teď jsem se moh´ klidně pustit do zpěvu
vždyť právě jsem byl zcela blízko objevu.
Že teď ji mám, vezu ji k nám
tu smutnou holku s citrónovou šálou.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:26:20.361+00:00
Výsledky hledání: